Učivo z péče o kouzelné tvory
Naše magická zvířena
Cornwallští rarachové, tlupa malých darebáčků
Jak raraši vypadají? Většinou jsou popisováni takto: Malí mužíci s dětskými obličejíky, se zrzavými vlasy, špičatýma ušima a šilhajícíma očima, oblečení v zelených šatech a se špičatou čepičkou na hlavě. Někdy jsou raraši kovově modří, až
Rozšíření - Nejčastějším místem výskytu je anglický Cornwall, podle něhož jsou raraši také pojmenováni. Dnes je však najdeme i v jiných částech světa. Raraši žijí na loukách a v hájích, ale také pod zemí a v jeskyních, někdy se vyskytují i v lidských obydlích.
Zajímavost – Rarach nikdy nezaútočí sám, vyskytují se zásadně v hejnech, proto není označení Cornwalský rarach, ale raraši J Ono to moc zajímavé není, když na ně narazíte a vrhne se jich na vás alespoň dvacet. Navíc tyhle malé potvůrky umí dezorientační kouzla, takže nebudete vědět, odkud jste přišli.
Obrana – Na rarachy obecně platí zaklínadlo, které by je mělo zahnat – Peskiwichtli Pesternomi(no, na tom byste si klidně mohli překousnout jazyk J). Jako obrana proti dezorientaci se doporučuje, svléknout si kabát, obrátit ho naruby a znovu si ho obléknout, zda to funguje například u triček zatím nikdo nezjišťoval. J Můžete však také použít kouzlo "Monstra sectam" (vyslovujme "monstrá sektam"), jež donutí hůlku ukazovat špičkou správný směr. Toto kouzlo se bude hodit nejen při setkání s rarachy, je opravdu nadmíru užitečné.
Raraši a rarášci aneb co dále najdete v učebnicích – Tyto kouzelné bytosti jsou velmi aktivní, za oběť svého řádění a lumpáren si volí osoby, které jsou dle jejich názoru lenivé. Někdy se nastěhují i do lidských obydlí a jsou ochotni pomáhat lidem, když ti sami se činí, ale požadují odměnu (milují misku smetany či čisté ohniště, aby si mohli zatancovat na plamíncích). Stejně jako domácí skřítci nesmějí dostat nic na sebe, pokud dostanou, musí dům opustit, což je někdy doslova úleva. Dnes už málo častým kouskem rarachů je výměna lidských nemluvňátek za jejich rarášky. Až do 19. století některé matky své děti v kolébkách uvazovaly, aby jim je žádný rarach neukradl. I u nás se do dnešní doby drží několik úsloví, např. „ To je ale rarach!“, je-li malé dítě nadmíru aktivní (má-li k tomu zrzavé vlásky, je to na pováženou a měli bychom si ho začít více všímat). J
Další podivné raraší praktiky – Raraši prý milují tanec při měsíčním svitu, dosud však nikdo raraší tanec přesně nedefinoval. Také občas vyvedou koně ze stáje, celou noc na nich jezdí a ráno je naprosto vyčerpané, se záhadně zcuchanou hřívou, vrátí zpět do ohrad. (Otázkou je, jak se tak malý rarach dostane na koňský hřbet, a jak se mu vůbec podařilo dostat koně ze stáje, potvrzuje to teorii, že raraši pracují ve skupinkách J)